Záměr

William Herschel (1738-1822) chtěl na začátku 19. století prozkoumat teplotní rozdíly mezi různými barvami viditelného světla.

Přístup

Herschel, původně astronom a skladatel, udělal to lámáním slunečního světla hranolovým sklem. Poté umístil teploměry v různých barvách světla. Nakonec umístil ‚kontrolní‘ teploměr na místo, kde nebylo světlo. To by měřilo teplotu vzduchu a sloužilo jako reference pro teplotní rozdíly ostatních teploměrů.

Výsledek

Plánoval odečíst referenční teplotu teploměru ve tmě od „vyšších“ teplot různých barev světla.. K jeho překvapení však byla teplota kontrolního teploměru vyšší než u ostatních!

Herschel nedokázal výsledek nijak vysvětlit a myslel si, že jeho experiment selhal.
Přesto pokračoval v hledání. Přemístil kontrolní teploměr do jiných poloh (nad a pod barevným spektrem) kde se měřila teplota vzduchu.

Došel k závěru, že za červenou částí barevného spektra musí existovat nějaké neviditelné záření.

Lekce

Jedním z důvodů, proč byl William Herschel jako astronom a výzkumník tak úspěšný, pravděpodobně proto, že zůstal zvědavý, i když zamýšlený nápad hned nefungoval.

Dále:
Kromě „vynálezce“ infračerveného záření je Herschel také známý jako astronom, který 1781 Objeven Uran. Učinil mnoho dalších zajímavých astronomických objevů.

Aplikace infračerveného světla jsou velmi rozmanité, od bezdrátové komunikace na krátkou vzdálenost (dálkové ovládání) k vojenským aplikacím k lokalizaci nepřítele.

Prameny, o.a.:
· Dr. S. C. Lež. Elektromagnetické vlny (Angličtina). Centrum pro vzdálené zobrazování, Snímání a zpracování. Načteno dne 2006-10-27.
· Astronomie: Přehled (Angličtina). Infračervené astronomické a zpracovatelské centrum NASA. Načteno dne 2006-10-30.
· Reusch, William (1999). Infračervená spektroskopie. Michiganská státní univerzita. Načteno dne 2006-10-27.

Autor: Bas Ruyssenaars

NECHTE KOMENTÁŘE