Institut brilantních selhání si klade za cíl podporovat pozitivní přístup k neúspěchům. Riskovat, udělat chybu, a poučit se ze svých zkušeností: tento postoj je v naší společnosti stále důležitější. Autor: Paul Iske a Bas Ruyssenaars
Mnoho z nás se chová způsobem nepříznivým pro riziko, protože cítíme, že negativní důsledky neúspěchu jsou důležitější než potenciální odměny za úspěch.. Obavy ze ztráty zaměstnání, riskovat bankrot, a krok do neznáma jsou větší než uznání, stavu a naplnění, které by nastalo, kdyby naše iniciativa byla úspěšná. Naše neochota ‚vystrčit krk‘ je posílena negativním způsobem, jakým se na neúspěchy dívá svět kolem nás.. A když je vše v pořádku, proč bychom to riskovali? nicméně, důležitost experimentování a riskování – což je možná ještě větší v této turbulentní ekonomické době – by se nemělo podceňovat. Jinak bude dominovat průměrnost! Předpokládejme, že jste si dali za cíl najít rychlejší obchodní cestu na Dálný východ. Organizujete sponzorství pro vaši cestu, a ujistěte se, že máte v té době k dispozici nejlepší lodě a posádku, a odpluli západním směrem z portugalského pobřeží. nicméně, místo toho, abyste se dostali na Dálný východ, objevíte neznámý kontinent. Stejně jako Kolumbus, pokud překročíte hranice toho, co je známo, často uděláte nečekané objevy. Pokrok a obnova jsou neoddělitelně spojeny s experimentováním a riskováním – as možností neúspěchu. Dom Pérignon se musel propracovat přes tisíce „explodujících lahví“, než mohl úspěšně stáčet šampaňské. A Viagra by nebyla objevena, kdyby společnost Pfizer neprokázala odhodlání při dlouhém hledání léku na léčbu velmi odlišného stavu., angina pectoris. Svět, ve kterém žijeme, se vyznačuje stále rostoucím tempem změn a složitostí: v mnoha oblastech života jsme uprostřed masivních změn, jako je vznik nových ekonomických a politických mocností, a klimatické změny. Ve stejnou dobu, především v důsledku internetu, náš globálně propojený svět se zmenšuje. Staré ‚bariéry‘ vzdálenosti, čas a peníze mizí, with the result that everyone can participate in the exchange of ideas and in competition. Globally, competition in the areas of knowledge, ideas and services, which are of increasing importance in our economies, is intensifying. In this environment mediocrity will not be sufficient. Michael Eisner, former CEO van The Walt Disney Company was convinced that the punishment of failure will always lead to mediocrity, arguing that: “mediocrity is what fearful people always settle for”. In short, the importance of a more positive attitude towards risk-taking, experimentation, and daring to fail, is growing. Such an attitude becomes even more relevant when we realize and accept that the massive shifts mentioned above are accompanied by increasing uncertainties. Podle guru strategického managementu Igora Ansoffa tyto nejistoty omezují možnosti jednotlivců i organizací plánovat dopředu. Jak roste nejistota, stejně jako potřeba toho, co nazývá „proaktivní flexibilita“: schopnost myslet a jednat dříve než ostatní, a schopnost vypořádat se s neočekávaným vývojem a změnami v našem prostředí. Abychom našli cestu v těchto turbulentních časech, musíme se naučit ‚navigovat‘ spíše než ovládat a řídit – a tyto dovednosti se rozvíjejí experimentováním., děláním chyb, a učit se od nich. The shifts and developments outlined above are accompanied by an increasing number of people who are trading the security of an employment contract with an organisation for a career as entrepreneur, opting for more flexibility, freedom and risks. v 2007 the Dutch Chamber of Commerce registered a record number of 100.000 new ‘starters’. And the Dutch Trade Unions forecast that the numbers of those who are selfemployed will grow from 550.000 v 2006 to 1 million in 2010. Although an increasing number of individuals are taking this step, they are often confronted by incomprehension amongst those around them if their move is not immediately rewarded. The goal of the Institute of Brilliant Failures is to promote a positive attitude towards failure. V tomto kontextu termín „skvělý“ odkazuje na seriózní snahu něčeho dosáhnout, což však vedlo k jinému výsledku a příležitosti učit se – inspirativní úsilí, které si zaslouží víc než pohrdání a stigma neúspěchu. Institut brilantních selhání je duchovním dítětem Dialogů, iniciativa ABN-AMRO. Posláním Dialogů je stimulovat podnikatelské myšlení a chování nejen v podnikatelské komunitě, ale v celé společnosti, ve všech, kteří mohou přispět ke změně našeho postoje k „chybám“. Tvůrci pravidel, zákonodárci, a vrcholový management může přispět zefektivněním předpisů a zajištěním toho, že negativní důsledky neúspěchu budou nahrazeny pozitivní pobídkou k „vystrčení krku“. The media can play a role in reporting the positive spin-offs and effects of ‘failure’. And each of us can contribute by creating more ‘space’ for risk-taking and entrepreneurship in our immediate environment, and being more receptive towards ‘mistakes’. The Dutch intolerance towards ‘brilliant’ failure is illustrated on the Institute’s website by those who have experienced it first-hand. After Michiel Frackers’ Internet company Bitmagic failed in the Netherlands, US-based companies offered him a number of attractive positions. Frackers: “For example, the position of Managing Director Europe at Google. But I did not get any offers from Dutch companies. In the States the reaction was…Dobrý! Nyní máte na nosu trochu krve… Everyone says that you learn more from your failures than from your successes. nicméně, it seems that in the Netherlands, we don’t really mean it”. Many ‘brilliant failures’ are born along the lines of Columbus’ discovery of America. „Vynálezce“ pracuje na jednom problému a díky štěstí – nebo lépe řečeno náhodě – najde řešení dalšího problému. Pro toho, kdo pracoval na počátečním problému, and who is con fronted with unexpected results, je to často – ale ne vždy – ‚obtížně‘ vidět přímou aplikaci výsledků jejich práce – tzn. vidět hodnotu v jejich „selhání“. But a brilliant failure does not always have to lead to an unexpected success. The learnings may be hidden in the failure itself. v 2007 ‘socially responsible’ Dutch entrepreneur Marcel Zwart started developing an electric-powered delivery van for use in inner cities. The introduction of this type of vehicle would significantly improve the air quality in urban centres with a high traffic density. Navíc, plánoval využít ve výrobním procesu mladé místní nezaměstnané s technickou kvalifikací. Zajistil si potřebný počáteční kapitál, technologie byla „připravená na trh“, a průzkum trhu v Nizozemsku a v zahraničí ukázal, že existuje významný prodejní potenciál. nicméně, navzdory tomu všemu, snaží se projekt posunout kupředu: investoři stále vidí příliš mnoho rizik, vláda nepovažuje technologii za „osvědčenou“ a aby měl nárok na dotace, musí projekt financovat 50-70% z jiných zdrojů. Tyto faktory, spolu se složitými předpisy, vytvořili začarovaný kruh a projekt se víceméně zastavil. Černá: “I have learnt how important it is never to underestimate how difficult it is for people to look at a project from a broader perspective, to look beyond their own immediate interests. This type of project needs an integrated approach from day one – and that is an essential point for independent entrepreneurs. That said, the introduction of this type of vehicle is nearer by, and if we can revive the initiative, we have already taken a significant number of steps in the right direction…“ (translated article NRCNext 07/10/08)
